Společnost pro výzkum kamenných křížů vznikla jako aktiv externích spolupracovníků Muzea Aš (1) v roce 1983 s cílem vybudovat v ašském muzeu celorepublikovou evidenci monolitických křížů a ostatních drobných památek a starat se o jejich ochranu (2). Společnost se poprvé sešla v září 1984, i když část spolupracovala s muzeem v Aši osobně nebo korespondenčně již několik let předtím. Toto setkání založilo tradici každoročního setkávání členů Společnosti vždy o posledním víkendu v září, na které přijíždí 70 – 80 osob z České republiky, Polska, Slovenska a Německa. Mimo to se práce společnosti účastní téměř 200 dopisovatelů.

V minulých letech členové společnosti uvedli do původního stavu téměř 300 kamenných křížů. Jenom v obvodě pověřených městských úřadů Aš, Cheb a Mariánské lázně byly nalezeny a postaveny kamenné kříže v Aši u hřbitova, tři kříže v Polné, v Hazlově, u bývalé restaurace Myslivna v Chebu, u zaniklé obce Bříza, v Dolní a Horní Hraničné, Dolních Pasekách, dva kříže v Dolním Žandově, v Úbočí, další ve Dvorku, Hněvíně, v Hůrce u Libé, Kopanině, Lipné, Mariánských Lázních, Maškově, Milhostově, Mlýnku, na Špitálském Vrchu, čtyři torza křížů nalezené v sondách v Podhradu, krásný kříž v Povodí, ve Vlkovicích a v Závišíně. Při technické úpravě pozemku mezi Horní Vsí a Dlouhými Mosty byl roku 1985 buldozerem vyhrnut kamenný kříž pod kterým leželo torzo dalšího kříže. Oba kameny jsou vystaveny v archeologické expozici v Chebském hradu. Po napuštění Jesenické přehrady byl v šedesátých letech zatopen další kříž, který byl po snížení hladiny roku 1990 nalezen. Opravený nyní stojí u kostela sv. Oldřicha v Dřenici.

Mnoho objektů zachránili občané sami, zejména v posledních letech, kdy už působily výsledky publikační a osvětové práce našich spolupracovníků. Podle ohlasů, které máme k dispozici se jedná nejméně o dalších 200 objektů. Většinou se jednalo o úpravu okolí nebo o transfer památky na méně ohrožené stanoviště. V některých případech obce za pomoci orgánů památkové péče pověřených obcí, nebo pracovníků územních památkových úřadů zajistily odbornou restauraci kamenného kříže nebo i zhotovení jeho repliky. V tomto krátkém článku lze uvést pouze příklad starosty obce Dobšice, který vypátral ztracené kříže které stávaly u cesty do Dyje. Nechal udělat jejich věrné napodobeniny, které umístil v parčíku před mateřskou školou a obecním úřadem.. Originály jsou ozdobou zasedací síně. Dnes jsou oba kříže ve znaku obce: Dva zlaté kříže se zaoblenými rameny a rozšířenou patou v zeleném štítě, oddělené prohnutým stříbrným břevnem. Znak udělil předseda poslanecké sněmovny Miloš Zeman roku 1997.

Stejným způsobem pracovali i přátelé ze vzdálenějších regionů, kteří obnovili či restaurovali kamenné kříže v Arnoltově, Hruškové, Kostelní Bříze, v Kokašicích, Křímově, ve Svojšíně, Ovesných Kladrubech, v Opatově, Hněvíně, Ždírnici, Královském Poříčí, Ostrově, Polínce, Drahovicích, Krásném Údolí, Hunčicích, Lužném, v polesí Pírka, Dobré Vodě, i jinde. Kolem některých členů společnosti se vytvořily skupinky přátel a v okolí svého bydliště zachránili další desítky památek. Zaslouží si poděkování. Do tohoto přehledu nejsou zahrnuty akce občanů zejména na malých místech, které inspirovala práce společnosti a prostor pro svou iniciativu vidí zejména v renovaci ostatních dobných památek, kapliček, malých technických objektů, ale zejména poslední dobou zachraňují i větší objekty – hrady, tvrze, mlýny a pod.

Obnova drobných památek vyžadovala z největší části jen lidskou práci, kterou vykonávali členové společnosti zdarma a cestovní náklady si hradili sami.

Do naší doby se zachovaly kamenné sokly a podstavce železných křížků, jejichž renovace si již vyžaduje určitý náklad. Do budoucnosti plánuje společnost opravu těchto památek v jižní části Ašského výběžku a na Chebsku. Předpokládá to ovšem zajistit slévárnu, která by podle našich modelů odlila chybějící kříže. Jedna taková slévárna existuje na Kralovicku a tam v rámci spolupráce muzea v Aši s muzeem v Mariánském Týnci je možno zajistit výrobu chybějících litinových křížů. Náklad na jejich výrobu není větší než 5-6 tisíc korun na jeden kus. Záleží na zastupitelích města nebo na movitých sponzorech, kolik památek se v příštích letech podaří obnovit.

V roce 2005 byl za hmotné pomoci sponzora obnoven křížek v Zeleném Háji a v Mýtince, v dalších letech v  Lipné a tři křížky v Polné.

Centrální evidence spravovaná Společností obsahuje 5940 položek drobných památek, 1021 položek hraničních kamenů, 273 položek kamenných křížů v cizině a 2.685 položek tuzemských kamenných křížů. Mimo to byla v minulých letech vybudována knihovna o 2.684 titulech, která obsahuje z velké části literární produkci členů a příznivců společnosti. Regionální práce většího rozsahu napsali Fr. Karl Azzola, Radka a Karel Brůnovi, Stanislav Burachovič, Nataša Steinová – Belisová, Claudia Buganová, Jaroslav Dietl, Zdeněk Jaroš, Hynek Jurman, Tomáš Karel, Vladimír Navrátil, Eva Nečasová, Jiří Ošanec, Zdeněk Procházka, Pavel Rund, Valentin Urfus, Jiří Vaněk, Jaroslav Vít, Stanislav Wieser, Daniel Wojtucki, Alfred Zeischka a další.

Vlastním nákladem byl vydán v roce 1990 sborník přednášek přednesených na ročních setkáních společnosti. K 15. a 20. výročí společnosti byly vydány sborníky z prací členů a příznivců společnosti. Od tohoto data je každoročně vydáván sborník Společnosti pro výzkum kamenných křížů, které je možno v ašském muzeu zakoupit. Na setkáních je pravidelně pořádána dílna s demonstrací výroby a provozu středověkého ručního mlýnku, kamenného kříže, smolného kamene, kříže tesaného ze dřeva, nebo kovaného kříže.

Roku 2001 muzeum Aš vydalo Vladimíru Businskému knihu povídek o kamenných křížích - Balady z vysočiny. Bibliografie kamenných křížů poprvé vyšla roku 1995, další bibliografie kamenných křížů byla vydána roku 2000. Na rok 2005 jsme připravili úplnou bibliografii kamenných křížů jako přílohu sborníku na CD nosiči. Ve stejné podobě jsme vydali ve sborníku 2006 rejstřík ev. karet drobných památek. Na rok 2008 byl připraven rejstřík drobných památek s návodem na jejich ochranu a registraci.

Nakladatelství československý spisovatel vydalo roku 1990 knihu povídek Vladimíra Preclíka Smírčí kameny a nakladatelství Melantrich roku 1992 jeho Kameny pokání. Nakladatelství Argo za přispění pracovníků ašského muzea vydalo roku 1997 katalog kamenných křížů v knize Kamenné kříže Čech a Moravy a v roce 2001 druhé vydání této knihy, doplněné o 273 přírůstků. Katalog dalších 300 přírůstků vydalo v roce 2007 ve stejné grafické úpravě Muzeum Aš. Česká televize a Český rozhlas každoročně věnují vysílací čas problematice kamenných křížů a práci společnosti. Rovněž tak Ašské listy a regionální vydání denního tisku.

V minulosti uspořádalo Muzeum Aš mimo jiné tématicky zaměřenou výstavu akvarelů Karla Šrámka, výstavu fotografií drobných památek slovenského fotografa Mariana Šangaly, kterou připravila paní PhDr. Claudia Buganová z Východoslovenského muzea v Košicích, anebo výstavy fotografií kamenných křížů Petra Bořila a Stanislava Wiesera.

Muzeum Aš ve spolupráci s dalšími členy společnosti a se zástupci památkového ústavu středních Čech a Karlovarska připravují zapsání středočeských a karlovarských kamenných křížů do Státního seznamu nemovitých památek. Pracovníci muzea vyřizují písemně dotazy týkající se umístění, oprav, přemístění a pověstí o kamenných křížích, odesílají průběžně zájemcům výpisy z literatury, spolupracují s redakcemi celostátního i regionálního tisku (stejně tak pan Wojtucki v Polsku a prof. Azzola v Německu). Poskytovali v několika případech odbornou pomoc Policii České republiky. Konsultovali práce středoškoláků a vysokoškoláků, kteří dostali, nebo si vybrali kamenné kříže jako předmět své práce (3).

Členové společnosti a pracovníci muzea vystupují se svými přednáškami v okolí svého bydliště ve městech Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy lázně, dále v Praze, Ústí n. L., a v Chebu. Ašské muzeum společně se Společností pro výzkum kamenných křížů organizovalo roku 2003 Mezinárodní seminář památkářů v Teplé, který navštívili památkáři z Holandska, Maďarska, Německa, Polska, Rakouska, Slovenska a Česka. Dvoudenní zasedání proběhlo za účasti 270 osob. 

V Riedelhofu u Erlbachu v Německu členové společnosti se zúčastnili česko-německého semináře o dějinách pohraničí Chebska a Vogtlandu přednáškou „Smírčí kříže podél cest Chebska a Vogtlandu“. K této příležitosti zapůjčilo ašské muzeum výstavu „Jak jsme stavěli kříže“, která dokumentovala více než 30 záchranných akcí. Člen naší společnosti spolu s německým kolegou vysekal z lipenské žuly dva kamenné kříže, které účastníci semináře postavili v blízkosti dvora jako symbol přátelství. Společnost se delegací pravidelně účastní kongresů památkářů v Německu a v Polsku a členové presentují práci společnosti články v odborném i denním tisku. Dík tomu Česká televize a Český rozhlas v posledních letech věnují vysílací čas i problematice kamenných křížů a práci společnosti.