Program přednášek v Národní knihovně pro 1.pololetí roku 2025

22. ledna PROTEKTORÁT, Pavel Václav Hnízdil a Tomáš Daněk K 80. výročí konce 2. světové války chceme připomenout několika úvahami osudy generace našich předků. O kolaboraci skutečné i zdánlivé, o poslechu zahraničního rozhlasu za pomoci cívky zvané Čerčílek, o Češích v uniformě OSA a pavědecké theorii o árijském původu. 12. 2. PRVNÍ NIKÁJSKÝ KONCIL, Profesor Ctirad Václav Pospíšil V květnu až červnu roku 2025 si připomeneme 1700 let od konání Prvního nikájského koncilu. Nejen tento koncil, ale i křesťanská zvěst proměnily mentalitu společnosti, jež začala nahlížet novýma očima na trpícího člověka. Závěry koncilu též sehrály významnou roli v politice a kultuře. Přednáška vychází z autorovy monografie na dané téma. Aplikuje přístup historický a následně textově kritický. 26. 2. BITVA U JANKOVA, Tomáš Daněk I tato událost má své výročí - letos tomu bude 380 let, kdy 6. března 1645 došlo k jedné z nejkrvavějších bitev třicetileté války. Stalo se nedaleko obce Jankov u Benešova. Císařská vojska zde byla na hlavu poražena švédskými. Událost do značné míry předznamenala konec sil vyčerpávajícího konfliktu. 5. 3. ŠUMAVO, ŠUMAVO ..., Tomáš Daněk, Josef Voldřich. Vyprávění o svérázném nárůdku, obývajícím překrásný kout na pomezí Čech a Bavorska, dnes zvaného Šumava - německy Böhmerwald. Součástí regionu je i tzv. Královský hvozd a Domažlické Chodsko. Ačkoliv došlo po 2. světové válce k odsunu většiny německy hovořících obyvatel, žije v naší zemi spousta potomků původní, šumavské kolonizace. Mnozí o tom ani nevědí. Tomáš Daněk nám povypráví o knize šumavského národopisce Josefa Bendela: Zur volkskunde der deutschen im Böhmerwald. Přednáška Josefa Voldřicha Počátky osídlování stašské královácké rychty navazuje na práce Jiřího Stacha a je věnována postupnému osídlování stašské rychty do poloviny 18. století. Rozsah osídlení a mýcení Hvozdu byl v hlavních obrysech dovršen po roce 1708 usedlostmi Zadova a v roce 1734 vznikem Churáňova a Reckerbergu, jako posledních osad rychty. Největší pozornost je v příspěvku věnována selským rodům rychty, vzniku a dělení jejich dvorců. Např. vymezení jedenácti selských hospodářství v osadě Stachy se odvíjelo především od příbuzenských vztahů zde hospodařících rodin. Jmenováni jsou Stachové, Hanslové, Štroblové, Herzigové, Foltýni, Princové, Švarcové, Šimkové. Po sňatcích s jejich nevěstami se brzy v dolních Staších uchytila rovněž jména Voldřich, Kraml, Kortus. Severnější nebo výše položená místa rychty osídlovali rovněž nebo především Frűhaufové, Volfové, Uhlíři, Kluibrové, Grabműlerové, Vintrové, Vastlové, Pešlové, ... . 19.3. ČESKÝ OLYMPIJSKÝ VÝBOR 1899 - 1912, Roman Klimeš Autor na základě písemných pramenů a dokumentů provází začátky českého olympijského výboru založeného na konci 19. století, účastí na prvních olympijských hrách, až do roku 1912. Ukazuje a popisuje jejich symboly včetně vyobrazení a problémy, jež vznikly při jednání s rakousko-uherskými úřady. Zvláště detailně se věnuje vlastním olympijským hrám ve Stockholmu v roce 1912. Třešničkou na dortu je jeho úspěšná snaha objevení originálního "velkého českého praporu olympijského z roku 1912" a jeho vyfotografování na místě, kde je dosud uschováván. 9.4. AMERICKÉ PREZIDENTSKÉ VOLBY ANEB OD TRŮNU K OVÁLNÉ PRACOVNĚ – MÁ KRÁLOVSKÁ KREV VLIV NA CESTU DO BÍLÉHO DOMU? Petr Nohel, Ph.D. Spekuluje se, že kandidát s více královskými předky má vyšší šance na vítězství. Jak je to ale doopravdy? Kolik prezidentů USA se skutečně může pochlubit královskými kořeny? A může mít panovnický původ vůbec nějaký vliv na úspěch ve volbách? V souvislosti s prezidentskými volbami v USA se často hovoří také o původu jednotlivých kandidátů. 23.4. KURIOZITY A POZORUHODNODTI V UHORSKEJ RODOVEJ HERALDIKE. Doc. PhDr. Frederik Federmayer, PhD. Katedra archeológie a muzeológie Filosofickej fakulty University Komenského v Bratislave. Autor predstavuje najnovšie heraldické výskumy k rodovej heraldike v uhorskom (slovenskom) prostredí, ktoré poukazujú na osobitosti pri vývoji rodových erbov, premien a výberu symboliky heraldických znamení. Približuje príklady tak zo šľachtickej, ako aj z meštianskej heraldiky. Autor prednáša pomocné vedy historické, predovšetkým genealógiu, heraldiku, sfragistiku a archontológiu. Vedecky sa špecializuje na obdobie uhorských dejín raného novoveku a výskum spoločenských elít. Zostavuje digitálnu sfragistickú databázu k výskumu rodovej heraldiky. V rokoch 2021-2023 viedol vedecký grant Šľachtická a meštianska heraldika v uhorských mestách. 14. 5. ČENĚK Z VARTEMBERKA – Ph.Dr. Zdeněk Žalud Ph.D. (Husitské muzeum v Táboře). Vloni jsme si s Dr. Žaludem připomněli jubileum Jana Žižky z Trocnova. V letošním roce si připomínáme další 600. výročí - úmrtí jednoho z tehdy nejvlivnějších mužů české reformace. Byl to Pan Čeněk z Vartemberka (13?? – 1425) ze starobylého klanu Markvarticů, kdo stál po boku králů Václava IV., královny vdovy Žofie a jejich nástupce krále Zikmunda v čele Českého království jako nejvyšší purkrabí. Autor je zástupcem ředitele muzea pro vědeckou činnost, vedoucím historického oddělení a kurátorem historických sbírek. 28. 5. ZAPOMENUTÝ SVĚTOBĚŽNÍK, BOHUMIL POSPÍŠIL. Ph.Dr. Martin Nekola. Za první republiky patřil Bohumil Pospíšil k nejznámějším československým cestovatelům. Na dobrodružném putování kolem světa strávil pět let. Napsal o tom množství poutavých článků a dva cestopisy. Když se však odstěhoval na Nový Zéland, jeho stopy mizí. Přednášející se však dostal k rozsáhlé pozůstalosti, díky níž mohl životní příběh zapomenutého světoběžníka, původem z Přerova rekonstruovat. Díky unikátním materiálům dal rovněž dohromady kolektivní monografii "Český Marco Polo Bohumil Pospíšil", kterou posluchačům představí. Autor přednášky se, jako historik, specializuje na československý exil po únoru 1948 a českou stopu ve světě. 11. 6. ČESKÁ POLICIE A ČETNICTVO - POD BIČEM HÁKOVÉHO KŘÍŽE, 2. DÍL - Mgr. Radek Galaš. Druhý díl z trojdílného cyklu přednášek k 80. výročí konce 2. světové války. Autor nás formou příběhů skutečných osob provází tragickým obdobím, které musel prožít český národ v područí německé Třetí říše. Autor je historikem, dokumentaristou, publicistou a ředitelem Muzea policie České republiky v Praze