Středečníky

Program středečníků na 2. čtvrtletí roku 2026

8. 4. 2026

Doc. Dr. Frederik Federmayer, PhD.

Katedra Archívnictva a muzeológie, Filozofická fakulta UK, Bratislava

Cudzia nobilita v metropole Uhorského kráľovstva Prešporku

V rokoch 1536 – 1783 bola Bratislava, historický Prešporok, hlavným mestom Uhorského kráľovstva. Prednáška priblíži toto historické obdobie mesta najmä z pohľadu genealógie a proposografie. Predstaví prešporskú nobilitu a spoločenské elity, pričom sa primárne zameria na rody neuhorského pôvodu. Uhorská metropola bola po roku 1536 cieľom niekoľkých relatívne početných migračných vĺn. V rámci nich sa v meste objavili viaceré cudzie šľachtické rody, predovšetkým ríšsko-nemeckého pôvodu, resp. Z krajín Českej koruny. Výnimočne ale aj z ďalších lokalít napr. talianskeho, švajčiarskeho, nizozemského pôvodu, prípadne z Balkánu. Šľachtické rody katolíckej konfesie sa v uhorskej metropoly objavovali najmä v habsburských službách a ich členovia pôsobili v kráľovských úradoch alebo na postoch vojenského charakteru na hrade a v podhradí. Naproti tomu protestantská nobilita prichádzala do Prešporka prevažne za kariérou v správe mesta, obchodom a od obdobia tridsaťročnej vojny jej dominujú náboženskí exulanti. Prednáška predstaví z oboch skupín najzaujímavejšie príklady, pričom sa bude venovať aj predstaveniu archívnych prameňov dôležitých pre genealogický výskum nobility.

22. 4. 2026

Petr Nohel, Ph.D.

Člen České genealogické a heraldické společnosti v Praze

Karel I. – poslední český král, diplomat, světec, manžel

Přednáška seznamuje účastníky s osobou a osudy „zapomenutého“ posledního rakouského císaře a českého krále blahoslaveného Karla I., jedné z nejzajímavějších postav evropských dějin počátku 20. století. Součástí výkladu bude také pohled na Karlovu osobnost, jeho rodinný život a vztah k manželce Zitě Bourbonsko-Parmské i jejich dětem. Přednáška se dále zaměří na zajímavé genealogické souvislosti spjaté s jeho osobou – představí širší rodinné vazby habsburské dynastie, jejich propojení s dalšími evropskými panovnickými rody a připomene, jak tyto vztahy ovlivňovaly politiku i diplomacii své doby. Účastníci tak získají nejen základní přehled o životě a vládě Karla I., ale také širší historický a rodový kontext, který pomůže lépe porozumět jeho místu v evropských dějinách.

6. 5. 2026

Roman Klimeš – vexilolog a heraldik

Státní symboly České republiky a jejich používání

Autor zde nejprve vysvětluje, co jsou státní symboly a poté vyjmenovává státní symboly České republiky. Pokračuje kategorisací, do kterých vědních oborů tyto symboly patří (vexilologie, heraldika, sfragistika, musikologie). Detailně popisuje jednotlivé státní symboly, jejich historii a jak došlo k tomu, že se staly státními symboly České republiky. Zvláštní pozornost věnuje autor srovnání a porovnání se symboly zaniklého Československa. Vše je detailně dokumentováno a doplněno přehršlí obrazového materiálu.

20. 5. 2026

doc. PhDr. Ing. Petr Kokaisl, Ph.D. – Provozně ekonomická fakulta ČZU

Kyrgyzské příbuzenství.

Přednáška představí specifika příbuzenského systému Kyrgyzů, který dodnes výrazně ovlivňuje společenský i politický život v Kyrgyzstánu. Zaměří se na patrilineární princip odvozování původu, tradici „džeti ata“ – znalosti sedmi mužských předků – a na význam rodové příslušnosti při vytváření sociálních vazeb, pomoci či politických aliancí. Na příkladech z terénního výzkumu bude ukázáno, jak se tradiční rodová struktura promítá do každodenního života i moderní společnosti.

Petr Kokaisl působí na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity v Praze, kde je garantem programu Hospodářská a kulturní studia. Ve svém výzkumu se dlouhodobě zabývá kulturní antropologií, etnickými menšinami a společenskými proměnami v postsovětské Střední Asii, zejména v Kyrgyzstánu.

3. 6. 2026

Mgr. Tomáš Herajt

České unitářství (přednáška nejen pro genealogy).

Unitářství je náboženský a filozofický směr, který má své kořeny již v pozdní době antické, a který se v polovině 16. století oddělil z procesu reformace. Autor se v rámci své přednášky zaměří především na vznik unitářské náboženské společnosti UNITARIA v Československu po 1. světové válce. Seznámí nás však také s významnými osobnostmi československého unitářství a uvedené možné genealogické zdroje související s činností této náboženské společnosti.

Program Středečníků na 1. čtvrtletí roku 2026

21. ledna 2026

Bitva u Moháče roku 1526 a nástup Habsburků na český trůn.

Tomáš Daněk (spolek Vltavan, Praha) a Pavel V. Hnízdil (Česká genealogická a heraldická společnost v Praze).

Připomínáme si pětisté výročí události, která předznamenala radikální změny na“ šachovnici“ střední Evropy. Nástup nové dynastie – donedávna nevýznamných Habsburků na český a uherský trůn, jako by ukončil éru středověku a přinesl do naší země vlnu kulturního vlivu, jemuž říkáme raný humanismus. Společnost však také sužoval „zelený půlměsíc na poledním obzoru“ a sváry mezi nobilitou a konfesemi. Takové bylo 16. století.

4. února 2026

Karel Josef Biener z Bienenberka

PhDr. Karel Sklenář DrSc, archeolog, muzeolog, v letech 1900–1997 ředitel Historického muzea Národního muzea v Praze. Profesor muzeologie na FF UK v Praze.

Karel Josef Biener z Bienenberka (1731–1798) byl po dobrodružné kariéře důstojníka v „sedmileté válce“ povýšen do rytířského stavu a poté se jako krajský hejtman věnoval historii a jejím památkám. Sepsal první knihy o archeologii v širším smyslu, prováděl první vykopávky v Čechách a jako první pochopil, že archeologické nálezy jsou historickým pramenem.

18. února 2026

„Přínos genetických dat pro genealogický výzkum“

Mgr. Vlastimil Stenzl, Kriminalistický ústav Praha

Přednáška se zaměřuje obecně na genetickou genealogii a genomiku. V úvodu se věnuje otázce, proč testovat genetický původ (sebepoznání, vědecké studie, veřejný zájem), a rozebírá koncepty kontinentálního, biogeografického a rodinného původu. Detailně je rozebírán vztah mezi genetikou a příjmením, zejména v souvislosti s dědičností Y chromozomu. Je diskutována otázka, zda nositelé stejného příjmení pocházejí pokrevně z jednoho rodu. Přednáška představuje zavádění technologie masivního paralelního sekvenování do forenzně-genetické praxe. Vysvětluje využití liniových markerů, jako je chromozom Y („Mužská genealogie“) a mitochondriální DNA („Ženská genealogie“), a význam SNP markerů (bodových záměn nukleotidů), které jsou nezbytné pro vyšší míru spolehlivosti při odhadu haploskupiny a stávají se standardem v genetické genealogii. Dále je zmíněna oblast forenzní genetiky a její využitelností v kriminalistice. Závěr přednášky pojednává o možnostech rozvoje forenzní genetické genealogie (FGG), tam kde jsou k tomu příznivé podmínky (zájem vyšetřujících orgánů, silná geneticko-genealogická komunita, dostupnost digitalizovaných genealogických záznamů). Zároveň je zdůrazněna nutnost řešit etické problémy a právní úpravu v souvislosti s implementací FGG.

4. března 2026

Ústí nad Labem roku 1426 mezi Wettiny, Prokopem Holým a Jakoubkem z Vřesovic

Mgr. Zdeněk Žalud Ph.D., historik Husitského muzea v Táboře.

Severní pomezí Čech bylo od konce 14. století zájmovou oblastí míšeňských markrabat z rodu Wettinů, kteří za vlády Václava IV. získávali převahu v údolí Labe a dokonce zaútočili na Prahu. Za husitských válek se Wettini stali spojenci Zikmunda Lucemburského, kterému zůstalo věrné středisko této oblasti, královské město Ústí nad Labem. Přednáška bude věnována regionálním a politickým souvislostem vítězství husitů v bitvě u Ústí nad Labem (1426), a zejména vůdcům husitů, Prokopu Holému a regionálně orientovanému Jakoubkovi z Vřesovic. První z nich jako hlavní vůdce radikálů prošel cestu velké politiky od Ústí přes Basilejský koncil k bitvě u Lipan, zatímco druhý se Lipanům vyhnul a vybudoval svému rodu pozici v severozápadních Čechách neklidného pohusitského období.

18. března 2026

Archeogenetika

RNDr. Daniel Vaněk Ph.D., ředitel společnosti Forenzní DNA servis, soudní znalec