Středečníky

Pravidelné genealogické schůzky pořádané ČGHSP a nesoucí již tradiční pracovní název „Středečníky“ se konají nově v prostorách Národní knihovny v Klementinu vždy od 18.00 hodin – jde o nádvoří zde: https://mapy.cz/s/lufepanono

Pozor!!! Je nutné se dopředu rezervovat a objednat si zdarma listky na goout.net, odkaz na program zde https://www.nkp.cz/program-akci

Náplní schůzky obvykle bývá odborná přednáška spojená s následnou diskusí, její nedílnou součástí však bývá i výměna vlastních zkušeností. Sledujte prosím informace na těchto stránkách nebo v časopise.

Součástí těchto aktivit jsou také občasné tematické vycházky – sledujte program.

Starším členům společnosti, kteří o to požádají (nejlépe telefonicky na číslo níže), budeme se snažit rezervovat místo co nejblíže k přednášejícímu.

Od doby covidu jsou přednášky online (někdy jen zpětně) a prezenčně. Zde najdete nasdílené přednášky

http://www.youtube.com/narodniknihovnacr?reload=9&cbrd=1

Přednášky nejsou dále profesionálně zpracovávány a není povoleno je používat jinak než pro svoje soukromé shlédnutí.

Středečníky zajišťuje člen Správního výboru ČGHSP pan Pavel Hnízdil (777 659 029)

Email: pavel.hnizdil@volny.cz

Srdečně zveme a těšíme se na Vás!

Správní výbor ČGHSP.

Program Středečníků na 1. čtvrtletí roku 2026

21. ledna 2026

Bitva u Moháče roku 1526 a nástup Habsburků na český trůn.

Tomáš Daněk (spolek Vltavan, Praha) a Pavel V. Hnízdil (Česká genealogická a heraldická společnost v Praze).

Připomínáme si pětisté výročí události, která předznamenala radikální změny na“ šachovnici“ střední Evropy. Nástup nové dynastie – donedávna nevýznamných Habsburků na český a uherský trůn, jako by ukončil éru středověku a přinesl do naší země vlnu kulturního vlivu, jemuž říkáme raný humanismus. Společnost však také sužoval „zelený půlměsíc na poledním obzoru“ a sváry mezi nobilitou a konfesemi. Takové bylo 16. století.

4. února 2026

Karel Josef Biener z Bienenberka

PhDr. Karel Sklenář DrSc, archeolog, muzeolog, v letech 1900–1997 ředitel Historického muzea Národního muzea v Praze. Profesor muzeologie na FF UK v Praze.

Karel Josef Biener z Bienenberka (1731–1798) byl po dobrodružné kariéře důstojníka v „sedmileté válce“ povýšen do rytířského stavu a poté se jako krajský hejtman věnoval historii a jejím památkám. Sepsal první knihy o archeologii v širším smyslu, prováděl první vykopávky v Čechách a jako první pochopil, že archeologické nálezy jsou historickým pramenem.

18. února 2026

„Přínos genetických dat pro genealogický výzkum“

Mgr. Vlastimil Stenzl, Kriminalistický ústav Praha

Přednáška se zaměřuje obecně na genetickou genealogii a genomiku. V úvodu se věnuje otázce, proč testovat genetický původ (sebepoznání, vědecké studie, veřejný zájem), a rozebírá koncepty kontinentálního, biogeografického a rodinného původu. Detailně je rozebírán vztah mezi genetikou a příjmením, zejména v souvislosti s dědičností Y chromozomu. Je diskutována otázka, zda nositelé stejného příjmení pocházejí pokrevně z jednoho rodu. Přednáška představuje zavádění technologie masivního paralelního sekvenování do forenzně-genetické praxe. Vysvětluje využití liniových markerů, jako je chromozom Y („Mužská genealogie“) a mitochondriální DNA („Ženská genealogie“), a význam SNP markerů (bodových záměn nukleotidů), které jsou nezbytné pro vyšší míru spolehlivosti při odhadu haploskupiny a stávají se standardem v genetické genealogii. Dále je zmíněna oblast forenzní genetiky a její využitelností v kriminalistice. Závěr přednášky pojednává o možnostech rozvoje forenzní genetické genealogie (FGG), tam kde jsou k tomu příznivé podmínky (zájem vyšetřujících orgánů, silná geneticko-genealogická komunita, dostupnost digitalizovaných genealogických záznamů). Zároveň je zdůrazněna nutnost řešit etické problémy a právní úpravu v souvislosti s implementací FGG.

4. března 2026

Ústí nad Labem roku 1426 mezi Wettiny, Prokopem Holým a Jakoubkem z Vřesovic

Mgr. Zdeněk Žalud Ph.D., historik Husitského muzea v Táboře.

Severní pomezí Čech bylo od konce 14. století zájmovou oblastí míšeňských markrabat z rodu Wettinů, kteří za vlády Václava IV. získávali převahu v údolí Labe a dokonce zaútočili na Prahu. Za husitských válek se Wettini stali spojenci Zikmunda Lucemburského, kterému zůstalo věrné středisko této oblasti, královské město Ústí nad Labem. Přednáška bude věnována regionálním a politickým souvislostem vítězství husitů v bitvě u Ústí nad Labem (1426), a zejména vůdcům husitů, Prokopu Holému a regionálně orientovanému Jakoubkovi z Vřesovic. První z nich jako hlavní vůdce radikálů prošel cestu velké politiky od Ústí přes Basilejský koncil k bitvě u Lipan, zatímco druhý se Lipanům vyhnul a vybudoval svému rodu pozici v severozápadních Čechách neklidného pohusitského období.

18. března 2026

Archeogenetika

RNDr. Daniel Vaněk Ph.D., ředitel společnosti Forenzní DNA servis, soudní znalec

Středečníky 2. čtvrtletí 2025 Stáhnout

Program Středečníků na 2. pololetí 2025

Středa 1. října 2025 Tomáš Daněk a Pavel Václav Hnízdil:Kosmas, děkan pražský, připomínka devítistého výročí úmrtí († 1125).

O prvním českém kronikáři toho moc nevíme, ale jeho dílo docela dobře vypovídá o době, v níž on žil. A co jeho posloupnost českých pohanských knížat?

Středa 8. října 2025 Mgr. Tomáš Herajt:Podoby kontrabandu. Pašeráctví a boj proti podloudnictví na území českých historických zemí (1835–2016).

Historie pašeráctví se line dějinami lidstva jako červená nit. V přednášce autor představí dosavadní výsledky svého historického výzkumu k problematice pašeráctví a boje proti této činnosti orgány finanční správy mezi lety 1835 až 2016. Pašeráky cukerínu, selat a zapalovačů vystřídají sympatizanti nacistického Německa pašující zbraně a letáky. Po změně poměrů v roce 1948 se mění způsob pašeráctví i zájmové komodity. Další zásadní změnou byl rok 1989, který zcela překreslil mapu zločinu nejen v České republice, ale na celém světě.

Středa 22. října 2025 Dr. Petr Nohel:České nástupnické právo. Které dynastie u nás vládly, a kdo by byl dnes teoreticky českým králem.

Přestože v Českých zemích existuje mnoho oficiálních dokumentů, které upravovaly zásady nástupnického práva v průběhu dějin, nebyly dosud systematicky pojednány, a ani povědomí o těchto modifikacích nelze označit jako obecné. Přednáška proto seznamuje s relevantními historickými dokumenty a poukazuje na jejich klíčové momenty. Problematika českého nástupnictví bude pojednána jak z genealogického, tak heraldického pohledu.

Středa 5. listopadu 2025 Mgr. Hanka Tlamsová: Světem jdoucí.

Autorka přednášky – historička a členka České genealogické a heraldické společnosti v Praze, se zabývá již řadu let specialitou rodopisu, rody tzv. „světem jdoucích“. Byli to především kočovní loutkáři, artisté, majitelé pouťových atrakcí, šlejfíři, plechaři, kramáři a lidé mnoha dalších profesí, kteří se pro obživu oddělili někdy ve druhé polovině 18. století z usedlé feudální společnosti. Mnozí z nás je máme ve svém rodokmenu.

Středa 19. listopadu 2025 Mgr. Vlastimil Stenzl: Za hranice rodokmenu: Genetická genealogie ve službách vědy a justice.

Genetická genealogie představuje dynamicky se rozvíjející obor, který díky propojení s rozsáhlými mezinárodními databázemi umožňuje detailní studium příbuzenských vztahů a původu jedinců. Přednáška se zaměří na současné možnosti využití genetické genealogie v různých oblastech – od forenzní identifikace osob v trestním řízení, přes medicínský výzkum, až po identifikaci obětí hromadných neštěstí a archeogenetiku. Budeme diskutovat klíčové databáze jako MyHeritage, FamilyTree DNA, Ancestry.com či 23andMe a jejich význam pro rozšiřování genealogických dat a pátrání po před cích. Dále představíme, jak genetická genealogie pomáhá orgánům činným v trestním řízení při řešení složitých případů, včetně identifikace neznámých osob. V oblasti lékařské vědy se genetická genealogie uplatňuje při studiu dědičných chorob a genetických predispozic. V neposlední řadě se budeme věnovat využití genetické genealogie v archeologii a studiu rodinné historie, kde přispívá k poznání migrací a původu starověkých populací. Přednáška nabídne přehled nejnovějších metod, výzev a perspektiv v této rychle se rozvíjející disciplíně.

Středa 3. prosince 2025 Mgr. Radek Galaš: Česká policie a četnictvo – pod bičem hákového kříže, 3. díl.

Autor nás formou příběhů skutečných osob provází tragickým obdobím, které musel prožít český národ v područí německé Třetí říše. Přednášející je historikem, dokumentaristou, publicistou a ředitelem Muzea policie České republiky v Praze.